Jak jsme mňágovali.

 Výtvarníci kvinty a prvního ročníku se v prvním čtvrtletí věnovali kresbě. Jenom kreslení? Ale nikoliv! Kresba může mít mnoho různých podob od volné, gestické a zcela nezáměrné cvičné šrafury s prvkem hry, přes realistické studie až po snahu o vizuální zhmotnění vlastních myšlenek a názorů.

 Uf… opět to byla těžká, přetěžká lopota. Prokázat svoji řemeslnou zručnost a kreativitu studenti zkusili v závěrečné práci, kresbě tužkou na formát A2. Výtvarnou činnost jsme skloubili s rozvíjením čtenářské gramotnosti, s porozuměním různě složitým písničkovým textům poetického hudebníka Petra Fialy. Studenti vybírali ze 162 textů právě ten jeden, který je něčím osloví. Na otázku „Co asi chtěl básník říci?“ se pokusili odpovědět metodou volného psaní, které bylo vodítkem k prvnímu skicování. Po nalezení kompozičního záměru nezbylo, než obraz nakreslit. Možná si řeknete proč právě tyto texty? Jednak jsme tento způsob práce se studenty zatím nikdy nevyzkoušeli a potom také – je dobře, když i učitele práce baví. Aby nedošlo k záměně jmen - místy trudnomyslný, jindy zase energií sršící, laskavě morousovitý rocker Petr Fiala je frontmanem skupiny Mňága a Žďorp, kterou poslouchám již dlouhá léta. Zajímalo mě, zda mohou povětšinou pesimisticky vyznívající texty oslovit posluchače – teenagera, jak jim mladý člověk rozumí, jak je vnímá. Dalším důvodem je to, že skupina v příštím roce oslaví 30 let své existence, takže výsledek je takovým malým dárkem k narozeninám. Nutno dodat, že autor textů byl předem obeznámen s mým záměrem a s touto „výtvarnou analýzou“ své práce souhlasil. Že studenti projevili překvapivě citlivou vnímavost a schopnost výtvarného vyjadřování můžete posoudit sami. Za všechny přikládám aspoň malou ukázku volného psaní i kreseb, a to těch, které Petrovi připadaly výstižné. Ostatní práce si můžete prohlédnout v prostorách školy během dne otevřených dveří 3. 12. 2016

V. Trávníčková

Tajný plán

Text na mě působí optimistickým, pozitivním i negativním dojmem. Mladý člověk (v metafoře šimpanz) se snaží o svobodu, užívat si života. Má plán, kterému věří, má odvahu odpoutat se, odhodlanost to udělat, přistupuje ke svému plánu pozitivně, má v to víru, ale i přesto ví, nebo tuší, že se mu plán nepovede, že se nikam nedostane, nebude mít vytouženou svobodu, někde vzadu v hlavě to má, i když si to nepřiznává. ZOO pro mě v textu vyjadřuje sídliště, město, ve kterém člověk není svobodný, nemůže říct své názory, být sám sebou, neboť ho za to lidé odsuzují. Šimpanz ale věří, že jednou dokáže najít a svobodu, která je pro něj tak vytoužená a vzácná…                                                                          Denisa Netopilová

Je tma

Píseň na mě působí smutně. Vypadá to, jakoby se rodiče pohádali a nechali syna samotného doma. To mě rozesmutnilo, protože chlapec za nic nemůže. Je bezmocný a nemůže s tím nic dělat. Taky je to trochu k vzteku, protože rodiče by se takto chovat neměli. Měli by myslet na své děti. Domov by měly mít děti klidný. Domov je místo, kam se lidé rádi vracejí.

Ivana Hlavinková