Přihlášení

Powered by Drupal

Projekty

Jste zde

Domů

tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého, redaktor Katolického týdeníku, překladatel (Karmelitánské nakladatelství, Česká biskupská konference)

 

Vzpomínám jedině v dobrém na všechny učitele, kteří dokázali mnoho předat a kterým za tolik vděčím, na spolužáky a spolužačky – dávné kamarády a lásky i přátele, kteří zůstali dodnes, na spoustu událostí, které tehdy zdánlivě nestály za pozornost, ale po letech se ukazuje, jak důležité to pro mě byly okamžiky.

To nepříjemné, všechny ty čtyřky a pětky z matematiky, chemie nebo biologie, dávno odvál čas a zůstává to, k čemu byly na gymnáziu položeny hluboké a pevné základy – mateřština a cizí jazyky, literatura a společenské vědy, dějepis a zeměpis. V mnoha směrech z toho čerpám dodnes a můžu směle říct: také díky kojetínskému gymnáziu jsem tím, čím jsem.

Konkrétních příhod je i po třinácti letech spousta, často se ale jedná právě o ty, které získaly hlubší význam až po čase a mnohdy jen pro mě samotného. Najdou se ovšem i ty obyčejnější, třeba situace, když do Kojetína zavítal tehdejší komisař pro rozšíření EU. Studenti gymnázia měli dělat stafáž v první řadě, oblečení do jednotných triček s jakýmsi logem. Pro vybrané tehdy čest a velký zážitek – ale jen do chvíle, než setkání skončilo a organizátoři chtěli trička zpět, aniž by je zajímalo, v čem půjdou ti méně prozíraví a na podobný vývoj situace nepřipravení chudáci domů…

Žákům a studentům přeji, aby jim škola dala to nejdůležitější: ukázala jim, kde jsou jejich silné stránky, jakou životní cestu zvolit a co jim na ní pomůže. A škole, aby měla co nejvíc studentů, kteří o něco takového budou upřímně stát a sami k tomu přispějí zájmem a pílí.