Přihlášení

Powered by Drupal

Projekty

Jste zde

Domů

Rozhovor o projektu
Zavádění nových metod vycházejících z právní praxe ve výuce společenskovědních předmětů, chemie a biologie na středních školách Olomouckého kraje

Za studenty Gymnázia Kojetín se ptá Vendula Hajdová a Jana Axamitová, odpovídá předseda senátu Okresního soudu v Přerově Mgr. Tomáš Novotný – člen realizačního týmu projektu.

Pane předsedo, v tomto školním roce probíhá pilotní výuka „Projektu právo“ na Gymnáziu Kojetín, S. Čecha 683 a Gymnáziu Jakuba Škody v Přerově. Za Soudcovskou unii ČR jste se významnou měrou podílel na vytvoření jednotlivých výukových modulů projektu. V čem spatřujete přínos tohoto projektu?
Podle mého názoru je to docela zajímavá věc, která může netradičním způsobem přispět k oživení výuky a zlepšení právního vědomí mladistvých a později i dospělých. Na rozdíl od suché řeči práva se jednotlivé právní normy lépe posuzují na konkrétních soudních příkladech. Já sám jsem se podílel na části projektu zaměřené na trestní právo, mou specializací je právě trestná činnost mladistvých. Mohu tedy zhodnotit právě přínos této části projektu. Projekt společně s účastí studentů u soudního jednání je možno považovat za významný prvek prevence kriminality. U hlavního líčení s mladistvými pachateli je však vyloučena účast veřejnosti, což je podle mého názoru škoda, protože by studenti mohli vidět nejen potrestání mladistvého pachatele, ale i možnosti nápravy.

Určitě řešíte případy protiprávního jednání také u mladých lidí. Jaká je podle Vašeho názoru úroveň právního vědomí u současné mladé generace v porovnání s minulostí?
Nevím, jestli jsem kompetentní mluvit o nějaké vzdálenější minulosti, když vykonávám tuto činnost přibližně deset let. Myslím si však, že současná mladá generace je v tomto směru podobná předchozím. Nedomnívám se, že by se dnešní mladí lidé méně zajímali o věci společenské. Odlišné je určitě množství informací a různorodost zdrojů, především s ohledem na jejich kvalitu. I když se nás mnohdy snaží média přesvědčit o nižší úrovni právního vědomí mladých lidí, já si to nemyslím.

Vy sám jste jistě rozhodoval také v souvislosti s trestnými činy mladistvých pachatelů. O jaké trestné činy se nejčastěji jedná a co byste nám řekl k této trestné činnosti?
Skladba trestných činu, které se nám u soudu objevují, odpovídá běžné lidské činnosti. Jsou to majetkové trestné činy, v určitém procentu násilné trestné činy, ale u mladistvých pachatelů je to jen málokdy nějaká těžká újma na zdraví. Dále jsou to trestné činy spojené s dopravou, například řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, respektive přes zákaz řízení. Řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky, v poslední době se stále častěji nejedná pouze o alkohol, ale i jiné návykové látky, především kanabinoidy, pervitin a jiné. Na rozdíl od alkoholu zde v některých případech nemohou soudní znalci vyhodnotit zcela průkazně jejich účinky na chování člověka. Dlouhodobé statistiky páchajících mladistvých, zpracovávané ministerstvem spravedlnosti i soudy, se však nemění nebo dochází pouze k malým odchylkám.

V našem státě se již poměrně dlouho vede diskuse o věkové hranici trestní odpovědnosti. Jaký je Váš názor na tento problém?
Veřejná diskuse se v tomto ohledu vede již poměrně dlouho ve smyslu snížení hranice trestní odpovědnosti. Já se domnívám, že věková hranice u méně závažných trestných činů je nastavena dobře. Měla by však být prolomena u takzvaných zvlášť závažných trestných činů, zejména pak vraždy. Zde bych se nebránil ani hranici dvanácti roků, což je úprava známá z některých evropských zemí. Psychologové uvádějí, že se jedná o věk, od kterého může jedinec určitým způsobem hodnotit a regulovat své chování.

Děkujeme za rozhovor